HISTORIE  PROJEKTU

Stěžejní myšlenka celého programu vzešla od Ing.Reginy Bergerové, předsedkyně sdružení, která se s prostředím Dětského centra v Praze 4, Krči setkala v době, kdy docházela za svou budoucí adoptivní dcerou. Všimla si, že při tak velkém počtu dětí na jednu sestru, nemůže personál, ani při nejlepší vůli, poskytnout dětem dlouhodobou a pravidelnou individuální pozornost. Napadlo ji tedy, že by ochotní lidé- dobrovolníci  mohli začít docházet do Dětského centra a pravidelně se věnovat jednomu dítěti. Pro realizaci tohoto záměru vzniklo dne 12.10.2001 občanské sdružení Malíček, jehož zakládajícími členy jsou Regina Bergerová, Markéta Ostrá (Kukačková) a Simona Drábiková. Jeho vzniku předcházelo několik setkání  s  primářkou Mudr. Lukešovou, která projevila o spolupráci s dobrovolníky zájem. Průběžně probíhala i jednání s Národním dobrovolnickým centrem Hestia, jehož pracovníci sdružení velmi pomohli s orientací v problematice dobrovolnictví, v právních i metodických otázkách. Nutno podotknout, že ze strany Dětského centra šlo o odvážný krok, neboť do té doby podobný program v žádném kojeneckém ústavu v naší republice neexistoval. Z tohoto důvodu, trvala následující fáze, ve které probíhalo vyjednávání podmínek, poměrně dlouhou dobu, přibližně rok a půl. Bylo nutné vytvořit smlouvu, která by mohla být akceptována všemi zúčastněnými stranami, vyřešit právní zakotvení dobrovolnictví v Dětském centru a s ním spojenou otázku zodpovědnosti.

Na začátku roku 2003 byla tedy podepsána smlouva o součinnosti při realizaci programu „Dobrovolníci v kojeneckých ústavech a dětských domovech“ mezi občanským sdružením Malíček a Fakultní Thomayerovou nemocnicí s poliklinikou, jejíž je Dětské centrum součástí.

Pilotní projekt  daného dobrovolnického programu byl zahájen v únoru roku 2003, kdy proběhl první úvodní výcvik 15ti dobrovolnic (žádní muži se nepřihlásili), převážně studentek vyšších odborných škol sociálního a zdravotnického zaměření. Po jeho absolvování začaly dobrovolnice docházet na jedno vybrané oddělení, kde měl být program vyzkoušen. Jednalo se o oddělení s  názvem „Radost“, kde byly umístěny děti batolecího věku. Každé dobrovolnici bylo psychologem a pediatrem kojeneckého ústavu vybráno a přiděleno jedno dítě s ohledem na individuální osobnostní charakteristiky dítěte i dobrovolnice. Zdravotní sestry velmi rychle pochopily myšlenku dobrovolnictví a poměrně brzy se ukázalo, že návštěvy dobrovolníků mohou být, při respektování stanovených pravidel, funkčně začleněny do běžného provozu oddělení, aniž by to způsobovalo závažnější organizační či personální problémy. Druhý nábor a výcvik dobrovolníků se uskutečnil o rok později, začátkem května 2004, a program byl rozšířen na další oddělení batolat, oddělení A., v listopadu 2004 dále na oddělení Naďa, kde jsou umístěny i děti s mentálním či tělesným postižením.

Ke konci roku 2004 začínala být stále aktuálnější finanční stránka organizace celého programu. Do této doby byly všechny provozní náklady hrazeny z vlastních prostředků členů občanského sdružení či příspěvků drobných dárců. S přibývajícími dobrovolníky však provozní náklady vzrůstaly a nároky na čas v souvislosti s managementem programu rovněž. Tento způsob financování již nebylo možné dále praktikovat, občanské sdružení tedy požádalo o grant Nadaci Terezy Maxové Dětem, žádosti bylo vyhověno a program  mohl  dále pokračovat.

S každým dalším náborem a výcvikem nových dobrovolníků byl program rozšířen na další oddělení Dětského centra.  V současné době probíhá na všech sedmi odděleních a lze říci, že téměř každé dítě, které potřebuje, má svého dobrovolníka. K prosinci 2011 se do programu od jeho vzniku zapojilo 205 dobrovolníků, kteří navštěvovali a navštěvují 444 dětí.